Johnny Burnette

Johnny Burnette se narodiljako John Joseph Burnette 25. března 1934 v Memphisu, státu Tennessee. Johnnyho rodiče byli Willie May a Dorsey Burnett Sr. Johnny vyrůstal se svými rodiči a starším bratrem Dorseym Jr. na sídlišti v obecním bytě v oblasti Lauderdale Courts v Memphisu. Ta byla v letech 1948 až 1954 i domovem Gladys a Vernona Presleyových s jejich synem Elvisem.

Dřívější tiskové zprávy mylně uváděly, že Johnny navštěvoval v dětství stejnou střední školu HumesHighSchool společně s Elvisem. Johnny nejprve navštěvoval farní školu Nejsvětější svátosti (Blessed Sacrament Parochial School) a po absolvování osmé třídy přešel na katolickou střední školu v Memphisu (Catholic High School). Na této škole se ukázalo Burnettovo nadání pro sport. Stal se členem školního baseballového týmu a jako předsunutý obránce v americkém fotbale. Při jednom známém incidentu s Redem Westem (budoucí herec, zpěvák a člen ochranky Elvise) byl při zápase knockoutován. Johnny i bratr Dorsey byli také vášnivými amatérskými boxery a stali se mistry Zlaté rukavice. Po škole se Johnny pokusil stát profesionálním boxerem, ale po jednom souboji, kdy měl rozbitý nos a přišel o 150 dolarů, se rozhodl s boxováním skončit. Našel si práci na nákladním říčním člunu na řece Mississippi, kde pracoval i Dorsey. Bratři v lodním průmyslu pracovali každý zvlášť, ale měli dovoleno si vzít své kytary na palubu, kde ve volném čase mohli psát písně. Po práci chodili do místních barů v Memphisu, kde hráli převážně své skladby. Setkali se také s bývalým mistrem Zlaté rukavice v boxování Paulem Burlisonem.

V roce 1952 oba bratři s Paulem Burlisonem založili kapelu nazvanou The Rhythm Rangers. Johnny zpíval hlavní vokál a hrál na akustickou kytaru, Dorsey hrál na kontrabas a Paul na sólovou kytaru. Když je odmítl Sam Philips ze Sun Records, nahráli první píseň „Go Mule Go“ pro Von Records. Z finančních důvodů se trio v roce 1956 přestěhovalo do New Yorku, kde se jim podařilo dostat na konkurz v Ted Mack Original Amateur Hour. Tři vítězství po sobě jim vyneslo místo ve finále a nahrávací smlouvu s Coral Records. Oficiálně se přejmenovali na The Rock And Roll Trio. Získali zároveň i manažera a kapelníka Henryho Jerome. Přidal se k nim i bubeník Tony Austin, bratranec Carl Perkinse. Kapela vystoupila na American Bandstand Dicka Clarka, show Steva Allena a Kraft Music Hall Perryho Coma společně s letním turné Gene Vincenta a Carl Perkinse.

Trio se objevilo 9. září 1956 jako finalisté v Ted Mack Original Amateur Hout v Madison Square Garden. Shodou okolností měl v tu dobu Elvis své první veřejné vystoupení na Show Eda Sullivana. Přes všechny tyto aktivity vydalo trio v této době tři singly, které se bohužel neumístily v národním žebříčku. Trio bylo nuceno jít vydělávat na ulici (k pokrytí svých životních potřeb). Tento vyčerpávající režim vedl k hádkám mezi Dorseym a manažerem Jeromem, který uváděl na nahrávky a živá vystoupení název skupiny jako JohnnyBurnette&The Rock &Roll Trio. Na podzim roku 1956 v důsledku roztržky Dorsey následně kapelu opustil. Bylo to týden před vystoupením ve filmu Alana Freeda s názvem Rock, Rock, Rock. Skupina rychle přijala náhradního kontrabasistu Johnnyho Blacka. Byl to bratr Billa Blacka (kontrabasista z Elvisovy kapely). Navzdory účinkování v tomto filmu, vydání dalších tří singlů a jednoho LP, se skupině nepodařilo dosáhnout úspěchu v žebříčcích. The Rock &Roll Trio se oficiálně rozpadlo na podzim roku 1957.

Johnny se rozhodl zkusit štěstí v Kalifornii. Spolu s Joe Campbellem odjeli až na západní pobřeží USA. Zde se připojili k Dorseymu a své předchozí neshody zapomněli. Bratři se pokusili vzkřísit kapelu. Johnny a Dorsey pokračovali s psaním textů. Jejich průbojnostjimpřinesla první úspěch v hudebním průmyslu. Po příjezdu do Los Angeles jim JoeCampbell pomohl dostat jejich písně k Ricky Nelsonovi. Seděli na schodech před jeho domem, dokud si je nepozval. Ricky byl jejich prací ohromen a nahrál několik jejich skladeb, např.: „It’s Late“, „Waitin‘ In School“, „Believe What You Say“ nebo „Just A Little Too Much“. Roy Brown nahrál jejich skladbu „Hip Shakin‘ Baby“. To jim přineslo kontrakt s Imperial Records jako duo The Burnette Brothers. Na basovou kytaru jim hrál Doyle Holly, který později hrál ve skupině Buck Owend & The Buckaroos.

The Burnette Brothers vydali 5. května 1958 jeden singl na Imperialu „Warm Love“/“My Honey“ (Imperial X5509). Do žebříčku se vůbec nedostal. Po tomto neúspěchu spolupracovali spolu dále jen jako skladatelé. V roce 1961 vydali jako The Texansdva instrumentální singly. Jeden na značce Infinity „Green Grass OfTexas“/“Bloody River“ (Infinity INX-001) a druhý na značce Gothic „Rockin‘ Johnny Home“/“Ole Reb“ (Gothic GOX-001). V červnu 1962 vydali další instrumentální singl na Liberty jako TheShamrocks pod názvem „Lonely Island“/“Green Hills“ (Liberty 55460).

Na podzim roku 1958 získal Johnny nahrávací smlouvu již jako sólový umělec u značky Freedom Records, což byla odnož větší firmy Liberty Records. Na Freedom vydal tři singly: „Kiss Me“/“I’m Restless“ (44001, vydaný 11. září 1958), „Gumbo“/“Me And TheBear“ (44011, vydaný 6. března 1959) a „Sweet Baby Doll“/“I’ll Never Love Again“ (44017, vydaný 24. června 1959). Všechny kromě skladby „Sweet Baby Doll“ napsal Johnny sám. Bohužel se žádný nedostal na žebříčky. Krátce na to firma Freedom skončila a Johnny již přešel k Liberty pod vedením producenta Snuffa Garretta.

Vzhledem k tomu, že Liberty měla větší propagační nástroje než Freedom, Johnnyho singly měly větší šanci na úspěch. První singl u Liberty vydal 10. listopadu 1959 jako „Settin‘ TheWoods On Fire“/“Kentucky Waltz“ (F-55222). Druhým byl „Patcik Henry“/“Don’t Do It“ (F-55243), který byl vydán 4. března 1960. Oba singly měly místní úspěch, ovšem národními hity se nestaly. Třetí singl „Dreamin‘“/“Cincinnati Fireball“ (F-55285, vydán 4. května 1960) ho proslavil a stal se známým pro miliony posluchačů. Singl se dostal na 11. místo žebříčku Billboard Hot 100 a na 5. místo v Británii. Skladba „Dreamin‘“ měla orchestrální podklad na rozdíl od předchozích skladeb. Čtvrtý singl „You’reSixteen“/“I Beg Your Pardon“ (F-55285, vydán 5. října 1960) měl ještě větší úspěch. Dostal se na 8. místo žebříčku Billboard a na 3. místo v Británii a vynesl tak Johnnymu zlatou desku. Po úspěchu běžel Johnny do studia a pod vedením producenta Snuffa Garretta nahrál singl „(I Go) Down To The River“/“Little Boy Sad“ (F-55298), který vyšel 3. ledna 1961. Krátce na to byl Johnny hospitalizován s prasklým slepým střevem na několik týdnů. Nemohl proto vystoupit a podpořit svoji novou nahrávku, tak se singl dostal na 17. místo Billboardu a na 12. místo v Británii. Deptaný delší nečinností se Johnny předčasně vrátil z nemocnice k nahrávání do studia, čímž se brzy zhroutil. Pátý singl „Big BigWorld“/“Ballad Of The One Eyed Jacks“ (F-55318, vydaný 30. března 1961) se dostal jen na 58. příčku Billboardu Hot 100.

Po zotavení v nemocnici se Johnny vydal na turné po severu USA, následně měl úspěšné turné v Austrálii společně se zpěvačkou Connie Francis. Další úspěšný singl byl „God, Country And My Baby“/“Honestrly I Do“ (55379, vydaný 27. září 1961). Dostal se na 18. příčku Hot 100 a byl zároveň posledním velkým hitem v Americe. V roce 1962 se vydal na turné do Velké Británie společně s Gary U.S.Bonds a Gene McDanielsem.

Na konci roku 1962 přešel Johnny ke značce ChancellorRecords kde vydal tři singly, ale ani jeden se nestal hitem. Proto přešel k Dorseymu ke značce Reprise Records, kde vydal pouze jeden singl „HeySue“/“ItDon’tTake Much“ (20153). Poté v létě 1963 přešel na rok keCapitolRecords, kde vydal např. skladby „WishItWereSaturday Night“, „AllWeek Long“, „ItIsn’tThere“, „TheOpposite“ nebo „SweetSuzie“. Když mu smlouva s Capitol vypršela, rozhodl se, že založí vlastní značku Sahara. Když byl informován, že takový název firmy již existuje, přejmenoval ji na Magic Lamp. Vydal singl „Bigger Man“/“LessThean A Heartbeat“ (515).

Bohužel 14. srpna 1964 měl Johnnyho neosvětlený rybářský člun srážku s motorovou jachtou na jezeře Clear Lake v Kalifornii. Náraz byl tak silný, že Johnnyho vyhodil z lodi a utopil se. Dorsey Burnette s Paulem Burlisonem se zúčastnili Johnnyho pohřbu a zůstali přáteli až do Dorseyho smrti. Johnny byl pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Glendale v Kalifornii. Bylo mu pouhých 30 let. Byl americkým hudebníkem, zpěvákem, kytaristou a textařem převážně stylu rockabilly. Jeho syn Rocky Burnette se stal zpěvákem rockabilly v 80. letech. Johnny byl uveden do Rockabilly Hall Of Fame. Dodnes patří mezi velké vzory tohoto hudebního stylu.

Video
Vybrané singly

Tear It Up/You’re Undecided (1956, CoralRecords) – jako Johnny Burnette And The Rock’n’Roll Trio
Oh Baby Babe/Midnight Train (1956, Coral) – jako The Johnny Burnette Trio
The Train Kept A-Rollin‘/Honey Hush (1956, Coral)– jako The Johnny Burnette Trio
Lonesome Train/I Just FoundOut (1957, Coral) – jako The Johnny Burnette Trio
Eager Beaver Baby/Touch Me (1957, Coral)
Butterfingers/Drinking Wine, Spo-Dee-O-Dee, Drinking Wine (1957, Coral)
Rock Billy Boogie/If You Want It Enough (1957, Coral)
Kiss Me/I’m Restless (1958, Freedom)
Me And The Bear/Gumbo (1959, Freedom)
I’ll Never Love Again/Sweet Baby Doll (1959, Freedom)
Settin‘ The Woods On Fire/Kentucky Waltz (1959, Liberty)
Patrick Henry/Don’t Do It (1960, Liberty)
Dreamin‘/Cicinnati Fireball (1960, Liberty)
You’re Sixteen/I Beg Your Pardon (1960, Liberty)
Little Boy Sad/(I Go) Down To The River (1961, Liberty)
Big Big World/Ballad Of The One Eyed Jacks (1961, Liberty)
Girls/I’veGot A Lot Of Things To Do (1961, Liberty)
Fools LikeMe/Honestly I Do (1961, Liberty)
God, Country And My Baby/Honestly I Do (1961, Liberty)
Clown Shoes/The Way I Am (1961, Liberty)
I Wanna Thank Your Folks/The Giant (1962, Chancellor)

Vybraná alba

Rock’n’Roll Trio (1957, CoralRecords)
Dreamin‘ (1960, LibertyRecords)
Johnny Burnette (1961, LibertyRecords)
Sings (1961, Liberty)
Roses Are Red (1962, Liberty)

stars
Wordpress Social Share Plugin powered by Ultimatelysocial
YouTube
Instagram