I když ocenění prvního skutečného britského rock´n´rollového singlu náleží Cliffu Richardovi za „Move It“ z roku 1958, Johnny Kidd and the Pirates se mohou oprávněně prohlašovat za jedny z významných britských rockových umělců před nástupem beatové scény do roku 1962.
Johnny Kidd se narodil jako Frederick Albert Heath ve Willesdonu v Londýně 23. listopadu 1935 jako nejmladší ze tří dětí. Heathův počátek hudební kariéry byl, když založil koncem roku 1956 skifflovou skupinu společně s Frankem Rouledgem a Biranem Englundem. Englund hrál na banjo a Heath pár akordů na kytaru. Po dlouhém dumání nad možným názvem skupiny vymysleli jméno Bats Heath and the Vampires a doplnili seskupení o Clive Lazella, který hrál na valchu. Englund odešel od skupiny do konce roku, Lazell přešel k bicím a Brian Donelan byl povolán na valchu. Poté změnili název na The Five Nutters. Jejich repertoár se neskládal pouze z oblíbených skifflových skladeb jakými byly „Cumberland Gap“ a „Don´t You Rock Me Daddy-O“, ale také z rock´n´rollových hitů „Blue Suede Shoes“, „Rock Around The Clock“, popově laděné „Butterfly“ a od skupiny originální „Blood Red Beauty“.
Jak skiffle upadal, The Five Nutters odhodili valchu a vzali k sobě Mikea Westa z Mike West Group a basistu Johnny „Fruit“ Gordona. Alan Caddy (sólová kytara), Tony Doherty (rytmická kytara) a Ken McKay (bicí) byli dalšími hudebníky, kteří se spojili s Johnny Gordonem (kontrabas), aby dali dohromady seskupení. Don Toy byl jejich manažer, promotér a dokonce i bubeník. Heath byl zoufalý a bez peněz, vždycky chtěl psát skladby, ale pak si našel práci jako malíř pokojů. Walter J. Ridley, manažer společností EMI a HMV byl představen skupině po vystoupení v Elstree. Heathův úspěch vedl k nahrávací smlouvě na značce HMV. Pod jménem Freddie Heath and The Nutters nahráli v Abbey Road studiu 18. dubna 1959 svou vlastní verzi skladby „Please Don´t Touch“ (poprvé ji nahrála skupina The Bachelors). Následovně byli přejmenováni na Johnny Kidd and the Pirates.
Skladba „Please Don´t Touch“ byla vydána 8. května 1959. Byl to čistý, nefalšovaný a energický rock´n´roll se zběsilou kytarovou předehrou, poháněnou kontrabasem a bicími. To vše s Kiddovým vokálem udělalo důležitý průlom v jejich repertoáru. Na b. straně singlu vyšla skladba „Growl“. Další ve stylu „Please Don´t Touch“ byla b. strana singlu „If You Were The Only Girl In The World“. Šlo o Heath/Robinsonovu skladbu „Feelin´“ s precizním vylepšením za laskavého přispění studiového kytaristy Berta Weedona.
Kidd podepsal jednoroční dohodu s Associated London Scripts Stanleyho Dalea, pro který figuroval i Marty Wilde and The Wildcats, Jim Dale nebo Vipers Skiffle Group. Jedno z jejich prvních rezervací bylo vystoupení v Dale´s Rock Show v Coronation Hall. Dále se skupina objevila v Top Ten Club v Aylesbury, Hatfieldu a Borehamwoodu. Na třetí singl nazpíval Kidd píseň Marva Johnsona „You Got What It Takes“ s b. stranou „Longin´ Lips“, se kterým se dostal do Top 30.
Agent skupiny Don Toy se rozhodl přivést lepší muzikanty. Alan Caddy na sólovou kytaru zůstal. Mike West zformoval vlastní kapelu Robby Hood And His Merry Men s Tony Dohertym, Micky Cottlem na bicí a Carl Hasdenem, který vlastnil první pěti strunnou basovou kytaru ve Velké Británii. Často jezdili na turné s Kiddem. V období mersey soundu se přejmenovali na The Silhouettes.
Ke Kiddově kapele se přidal Brian Gregg a Clem Cattini, později se přidal i kytarista Frank Rouledge ze skupiny Five Nutter. V dubnu 1960 se skupina objevila v TV pořadu Wham Jacka Gooda. Dalším krokem firmy HMV bylo vydání dříve již nahrané písně „Yes Sir, That´s My Baby“, kterou nahráli tentokrát pomaleji a to 13. května 1960. Skupina vydala slavnou „Shakin´ All Over“ a jejich významný hit byl na světě. Dosáhl prvního místa. Kidd začal nosit na svých vystoupeních pásku přes pravé oko a šavli. Dále vydali „Restless“ a „Magic Of Love“. Skupina nahrála i neúspěšné cover verze Ray Shapea „Linda Lu“ a Jerry Lee Lewise „Let´s Talk About Us“. Nespokojenost Cattiniho a Caddyho vyústila k odchodu od kapely, později odešel i Brian Gregg.
Johnny Kidd znovu podepsal smlouvu s EMI na dalších deset let. Kidd and The Pirates (Mick Green/Johnny Spence/Frank Farley) vydávají v listopadu 1962 skladbu Arthura Alexandera „A Shot Of Rthythm And Blues“ a začátkem roku 1963 píseň Ritchieho Barretta „Some Other Guy“. V květnu se vydali na dvoutýdenní turné po severu Anglie včetně dnes již legendárního liverpoolského klubu Cavern.
Skupina vystoupila živě na koncertě v Ryde Castle v říjnu 1965. Dorazila ani ne stovka lidí. Událost jako tato přinutila odejít jejich manažera a znechutila členy skupiny. 18. února 1966 se Johnny Kidd oženil v Londýně s douholetou přítelkyní Jean Complin. Nakonec vydal 15. dubna skladbu „It´s Got To Be You“, kterou věnoval právě své ženě. Prodej nahrávek skupiny prudce poklesl po roce 1964 a Kidd si začal dělat starosti s provozem svého domu po finanční stránce. Hodně potřebný hit se ale nedostával a televizní publicita byla dávána novějším seskupením beatové scény, které nechávaly Kidda v pozadí. Najednou Kidd (a ne poprvé) zůstal bez skupiny.
Jedno z posledních vystoupení skupiny bylo v Cromeru v Norfolku, Kidd byl ve skvělé formě a výsledný efekt byl již úspěšný. Těšili se na další vystoupení v Boltonu, kam k velké smůle dorazili později. Pořadatel to viděl jako vážné porušení smlouvy a zrušil jim všechny koncerty. Na místo toho odjela kapela do nedalekého klubu Nelson Imperial, aby si zde zarezervovala další večer. Bylo právě po půlnoci, když se auto při zpáteční cestě s Kiddem a Nickem Simperem (další jeho bastista) dostalo do střetu s jiným 3 míle od Lancashire. Simper byl hospitalizován do nemocnice Bolton Royal s tržnými ranami hlavy, zad a ruky. Johnny Kidd byl bohužel při příjezdu záchranky prohlášen za mrtvého. Bylo mu 30 let.
Ve středu 12. října se konal jeho pohřeb v Golders Green krematoriu. Ostatní členové se snažili uspořádat skupinu Pirates, ale brzy se rozprchli do jiných kapel. Od 80. let již dále vystupovali v pozměněných sestavách na vzpomínkových koncertech. V roce 1983 vyšlo album s názvem Rarities obsahující většinou dříve nevydaný materiál.
Video
Vybrané singly
Please Don’t Touch/Growl (1959)
If You Were The Only Girl In The World/Feelin‘ (1959)
You Got What It Takes/Longin‘ Lips (1960)
Shakin‘ All Over/Yes Sir, That’s My Baby (1960)
Restless/Magic Of Love (1960)
Linda Lu/Let’s Talk About Us (1961)
Please Don’t Bring Me Down/So What (1961)
Hurry On Back To Love/I Want That (1962)
A Shot Of Rhythm And Blues/I Can Tell (1962)
I’ll Never Get Over You/Then I Got Everything (1963)
Hungry For Love/Ecstasy (1963)
Always And Ever/Dr. Feelgood (1964)
Jealous Girl/Shop Around (1964)
Whole Lotta Woman/Your Cheatin‘ Heart (1964)
