Zpěvák, hudebník a skladatel The Big Bopper se narodil jako Jiles Perry „J. P.“ Richardson Jr. 24. října 1930 v Sabine Pass, státu Texas ve Spojených státech. Stal se známým díky své nahrávce „Chantilly Lace“ z roku 1958.
J. P. Richardson byl nejstarším synem Jilese Perry Richardsona, Sr. (1905 – 1984) a jeho ženy Elise (Stalsby) Richardson (1909 – 1983). Otec byl pracovníkem v ropném průmyslu. Jejich mladší synové byli James a Cecil. Rodina se brzy přestěhovala do Beaumontu v Texasu. Richardson Jr. si začal říkat Jape a absolvoval v roce 1947 střední školu Beaumont High School, kde hrál obránce ve fotbalovém týmu Royal Purple. Později studoval právo na univerzitě Lamar College, kde se stal členem skupiny a sboru.
Richardson začal v Beaumontu pracovat na částečný úvazek na rozhlasové stanici KTRM (nyní KZZB). V roce 1949 odešel z vysoké školy a byl najat stanicí na plný pracovní úvazek. Dne 18. dubna 1952 se oženil se svou přítelkyní Adrianne Joy Fryou. V prosinci 1953 se jim narodila dcera Debra Joy. Brzy na to byl Richardson povýšen na vedoucího hlasatele pro stanici KTRM. V březnu 1955 byl odveden do armády Spojených států a absolvoval základní výcvik ve Fort Ord v Kalifornii. Zbytek svého dvouletého působení na vojně strávil jako radarový instruktor v El Pasu v Texasu.
J. P. se vrátil po propuštění z vojny v březnu 1957 do rozhlasové stanice KTRM, kde uváděl každý den mezi 11:00 až 12:30 od pondělí do pátku pořad Dishwashers‘ Serenade. Jeden ze sponzorů stanice chtěl pořad Richardsona přesunout na jiný vysílací čas a navrhl, aby uváděl hudební show. J. P. si všiml nového tance vysokoškoláků, který nesl název the bop, a tak se rozhodl pro své nové umělecké jméno The Big Bopper. Jeho nový rozhlasový pořad běžel od 15 do 18 hodin. Brzy se stal programovým ředitelem stanice.
V květnu 1957 překonal rekord v nepřetržitém živém vysílání o 8 minut. Celkem vysílal pět dní, dvě hodiny a osm minut ve vstupní hale v divadle Jefferson v Beaumontu, kde pustil na 1.821 desek. Dokonce mu je připisováno, že vytvořil první hudební video v roce 1958 a sám sebe zaznamenal jako příklad.
Richardson hrál i na kytaru a začal svoji hudební kariéru jako skladatel a textař. Jeho nahrávku „White Lightning“ nahrál později George Jones, což mu vyneslo v roce 1959 první místo v country a 73. příčku v pop žebříčku. Napsal také např. skladbu „Running Bear“, se kterou měl úspěch Johnny Preston, který byl jeho kamarádem z Port Arthur. Inspirace pro napsání písně pochází z jeho dětských vzpomínek na řeku Sabine, kde slýchával příběhy o indických kmenech. Doprovod písně zpíval sám Richardson (ovšem nahrávka vyšla až šest měsíců po jeho smrti v srpnu roku 1959). Píseň se dostala v lednu 1960 na tři týdny na 1. místo žebříčku.
Muž, který začal nahrávat The Big Boppera jako zpívajícího umělce, byl Harold „Pappy“ Daily z Houstonu. Byl ředitelem propagace pro firmy Mercury a Starday Records a zařídil Bopperovi smlouvu u Mercury. Jeho prvním singlem se stala nahrávka „Beggar To A King“ s příměsí country, ale nepodařilo se mu prosadit do žebříčků. Na b. straně byla skladba „Crazy Blues“. Brzy natočil nahrávku „Chantilly Lace“ pro Pappyho značku D Records, kterou však Mercury odkoupila. Vydala ji na konci června 1958. Přes léto se písnička začala postupně vysílat na většině rozhlasových stanicích, což jí pomohlo se dostat na 6. místo pop žebříčku. Vydržela celých 22 týdnů v národní Top 40. Ve skladbě Bopper předstírá, že přes telefon flirtuje se svou přítelkyní. Záznam zněl komicky, ale na fanynky zabral.
V listopadu 1958 zaznamenal druhý hit s prapodivným názvem „The Big Bopper’s Wedding“. I tato skladba se dostala do Top 40. Díky úspěchu skladby „Chantilly Lace“ si vzal volno od pořadu z rozhlasové stanice KTRM a přidal se k zimnímu turné společně s Buddy Hollym, Ritchie Valensem a Dionem & The Belmonts. Turné neslo název Winter Dance Party a začínalo 23. ledna 1959. Jedenáctou noc probíhajícího turné, konkrétně 2. února 1959, hráli na Surf Ballroom v Clear Lake, státě Iowa. Ten večer si Holly pronajal letadlo z firmy Dwyer Flying Service v Mason City. Původně zamýšlel, že poletí on se svou kapelou, kytaristou Waylonem Jenningsem a bubeníkem Tommym Allsupem na další turné v Moorhead, státě Minnesota. Jejich autobus měl dvakrát poruchu a po týdenním únavném cestování v třeskutých mrazech si chtěli zkrátit cestu a odpočinout si. Místní pilot Roger Peterson souhlasil, že je vezme. Tu noc byla předpověď počasí špatná, byl prudký vítr, sněžilo a teplota byla mínus osm stupňů Celsia. Nakonec si vsadili Allsup s Ritchie Valensem hodem mincí. Valens sázku vyhrál a místo v letadle bylo pro něho. Mezitím si J. P. Richardson trpící chřipkou prosadil, že autobus je pro něho příliš chladný a nepohodlný, a tak mu Jennings přenechal své místo v letadle.
Show v Clear Lake skončilo kolem půlnoci a Richardson, Holly a Valens odjeli na letiště v Mason City. Naložili zavazadla a nastoupili do červenobílého letadla s názvem Beechcraft Bonanza. Pilot Peterson dostal povolení k vzletu z řídící věže kolem jedné hodiny ráno 3. února 1959. Letadlo po pár minutách havarovalo. Všichni čtyři zemřeli na masivní zranění hlavy a hrudníku způsobené nárazem a roztříštěním letadla. Toto neštěstí bylo označováno jako „Den, kdy zemřela hudba“ (The Day The Music Died) v písni Dona McLeana „American Pie“ z roku 1971. Richardsonovi bylo v té době 28 let. Krátce po letecké havárii napsal a natočil Tommy Dee píseň s názvem „Three Stars“, věnovanou všem třem umělcům. Později ji nahrál i Eddie Cochran, který sám předčasně zahynul o rok později při autonehodě.
V den neštěstí zanechal po sobě pětiletou dceru Debru Joy (1955 – 2010). Jeho syn Jay Perry Richardson se narodil až o dva měsíce později, v dubnu 1959. The Big Bopper stavěl ve svém domě v Beaumontu nahrávací studio a plánoval investovat do rozhlasové stanice. Napsal dvacet nových skladeb, které plánoval nahrát sám či s jinými umělci. Jeho syn se také dal na hudební kariéru a byl profesionálně známý jako The Big Bopper, Jr. a hrál po celém světě. Vystoupil mj. na show Winter Dance Party společně s imitátorem Buddy Hollyho Johnem Muellerem na některých stejných jevištích, kde vystupoval i jeho otec. Zemřel 24. srpna 2013. Jeho matka, žena Big Boppera, zemřela v roce 2004.
Přínosy The Big Boppera byly oceněny Síní slávy rockabilly. Jeho osobitý zpěv, texty a humor kombinovaly prvky country, R&B a rock’n’rollu. V roce 2010 byl uveden do Rock’n’Roll Hall of Fame.
Video
Vybrané singly
Beggar To A King/Crazy Blues (1957, Mercury Starday)
Monkey Song/A Teen-Age Moon (1958, Mercury)
Chantilly Lace/Purple People Eater Meets The Witchdoctor (1958, D + Mercury)
Big Bopper’s Wedding/Little Red Riding Hood (1958, Mercury)
Walking Through My Dreams/Someone Watching Over You (1959, Mercury)
It’s The Truth Ruth/That’s What I’m Talking About (1959, Mercury)
Pink Petticoats/The Clock (1959, Mercury)
Chantilly Lace/Someone Watching Over You (1969, Wing)
