Ronnie Hawkins se narodil 10. ledna 1935 v Huntsville v Madison County ve státě Arkansas jako Ronald Hawkins. Byly to dva dny po narození krále rock’n’rollu, Elvise. Jeho matka byla učitelka a jeho otec holič. Když Ronaldovi bylo devět let, přestěhovala se jeho rodina do nedalekého Fayetteville. Po absolvování střední školy začal studovat tělesnou výchovu na Univerzitě v Arkansasu. Ačkoli rodiče Ronalda byli hudebně založeni, k hudbě ho přivedl jeho strýc Delmar.
Na univerzitě založil Ronald s kamarády svoji vlastní první skupinu, kterou pojmenoval The Hawks. S ní začal koncertovat v okolí Arkansasu, Oklahomě a Missouri. Ronnie vlastnil a provozoval Rockwood Club ve Fayetteville. V tomto klubu začínali hrát průkopníci rock’n’rollu, kterými byli mj. Jerry Lee Lewis, Roy Orbison, Carl Perkins nebo Conway Twitty. V roce 1957 se neúspěšně pokoušel prosadit u firmy Sun Records. Po tomto neúspěchu na radu Conway Twittyho začal Hawkins jezdit v roce 1958 na turné v Kanadě. Jeho prvním koncertem bylo vystoupení v Golden Rail Tavernu v Hamiltonu v Ontariu. V tomto roce natočil např. skladbu „(My Gal Is) Red Hot“. V Kanadě se stal doslova přes noc úspěšným a rozhodl se do Kanady přestěhovat.
Původní složení The Hawks bylo Jimmy Paulman (kytara), Will Jones (piano) a Levon Helm (bicí). První singl skupiny vznikl v červnu 1958 v Torontu: „(Hey) Bo Diddley“/“Love Me Like You Can“ a vyšel na kanadské značce Quality v létě téhož roku. Další singl „Kansas City“/“Cuttin‘ Out“ byl natočen pod názvem Rockin‘ Ronald’s The Rebels a vyšel na značce End. Měli i další hity. Jedním z nich byla cover verze Chucka Berryho „Thirty Days“, kterou ovšem přezpíval na „Forty Days“. Natočil obě verze skladby. Dalším hitem se stala píseň „Mary Lou“ od Younga Jessieho. Touto nahrávkou se stal idolem teenagerů.
V dubnu 1959 Morris Levy podepsal s Ronniem smlouvu u Roulette Records v New Yorku na pět let (do května 1963). Morris se ho snažil nalákat zpět do Spojených států, ale Ronnie se do Kanady zamiloval a nechtěl opustit svůj nový domov. První singl „Fory Days“/“One Of These Days“ vyšel v květnu 1959 a dostal se na 45. místo v USA a na 9. místo v Kanadě. Hrál kombinaci rockabilly, blues a teenagerského popu, která mu vynesla přezdívku Mr. Dynamo. V tomto stylu se nesla první dvě alba Ronnie Hawkins (září 1959) a Mr. Dynamo (leden 1960). Dostal dokonce i další přezdívky jako Rompin‘ Ronnie nebo jednoduše jen The Hawk. Dalšími písněmi byly „Lonely Hours“, „Ruby Baby“, dále hitové nahrávky „Who Do You Love?“ a „Susie Q“. Poslední jmenovanou napsal a proslavil jeho bratranec ze strany strýce Delmara, umělec rockabilly Dale Hawkins.
Členové skupiny The Hawks, s výjimkou Hawkinse a bubeníka Levona Helma, v roce 1963 odešli z kapely. Jejich volná místa obsadili Kanaďané Robbie Robertson, Rick Danko, Richard Manuel a Garth Hudson. Všichni pocházeli z jihozápadní části Ontaria. Později začali hrát jako doprovodná kapela Boba Dylana. Následně si vytvořili vlastní a dali ji název The Band.
V roce 1964 se Ronnie stal trvalým rezidentem. Nakonec pracoval ve svém domově v Ontariu. V roce 1969 hostil ve svém domě v Mississauga v Ontariu Johnna Lennona s Yoko Ono během jejich kampaně podporující světový mír. Lennon mu dělal propagaci v rozhlase k jeho novému singlu „Down In The Alley“.
V raných 70. letech si Hawkins všiml kytaristy Pata Traverse, který vystupoval v nočních klubech v Ontariu. Byl jeho výkonem tolik ohromen, že ho požádal, aby se přidal k němu do skupiny. V roce 1975 Bob Dylan obsadil Hawkinse do svého filmu Renaldo and Clara. Jeho album z roku 1984 Making It Again mu vyneslo ocenění Juno Award jako Nejlepší kanadský country zpěvák. Kromě hudebníkem se stal také dobrým hercem. Začátkem 80. let měl svou vlastní televizní show Honky Tonk a objevil se v několika filmech, např.: Nebeská brána se svým kamarádem Krisem Kristoffersonem. Pojídač hadů nebo v Hello Mary Lou: Prom Night II.
Své šedesáté narozeniny oslavil Hawkins 8. ledna 1995 koncertem v Massey Hall v Torontu. Ten byl uveden na albu Let It Rock. Na koncertě se také představili interpreti Carl Perkins, Jerry Lee Lewis, skupina The Band a Larry Gowan. Dne 4. října roku 2002 byl vyhlášen jako „Den Ronnieho Hawkinse“, kdy byl městem Toronto uveden na Kanadský chodník slávy. Bylo to díky jeho celoživotnímu přispění hudbě a jeho velkorysé podpoře Schizofrenické společnosti Ontaria a dalším charitativním organizacím. Ronnie byl dále uveden 4. března 2004 do Síně slávy kanadského hudebního průmyslu a dále díky svým hudebním začátkům do Síně slávy rockabilly. V roce 2005 obdržel čestný titul od Laurentiánské univerzity. V uplynulých letech bojoval s rakovinou pankreatu (slinivky břišní). Je považován za velice vlivného muzikanta ve vývoji rockové hudby v Kanadě. Během své kariéry vystoupil po celé Severní Americe a natočil více jak 25 alb.
Video
Vybrané singly
Hey! Bo Diddley/Love Me Like You Can (1958, Quality)
Forty Days/One Of These Days (květen 1959, Roulette, Apex)
Mary Lou/Need Your Lovin‘ (Oh So Bad) (srpen 1959, Roulette, Apex)
Southern Love/Love Me Like You Can (listopad 1959, Roulette, Apex)
Clara/Lonely Hours (únor 1960, Roulette)
The Ballad Of Caryl Chessman/The Tale Of Floyd Collins (únor 1960, Roulette)
Ruby Baby/Hay Ride (duben 1960, Roulette)
Summertime/Mister And Mississippi (červenec 1960, Roulette)
Cold Cold Heart/Nobody’s Lonesome For Me (prosinec 1960, Roulette)
I Feel Good/Come Love (říjen 1961, Roulette)
Bo Diddley/Who Do You Love (duben 1963, Roulette)
High Blood Pressure/There’s A Screw Loose (červen 1963, Roulette)
Got My Mojo Working/Let The Good Times Roll (1964, Hawk)
Bluebirds Over The Mountain/Diddley Diddley Daddy (1965, Hawk)
Little Red Rooster/Goin‘ To The River (1965, Hawk)
Down In The Alley/Matchbox (leden 1970, Cotillion)
Bitter Green/Forty Days (duben 1970, Cotillion)
One More Night/Little Bird (červen 1970, Cotillion)
