Představte si, že vezmete směs rock and rollu 50. let, okořeníte ji punkem, trochou psychobilly, přidáte stylově naladěné publikum, jednu pořádnou kapelu s přísadou správných hostů a to celé naservírujete ve stylový country stodole na Hlubočepským zámečku v Praze.
Představte si, že vezmete směs rock and rollu 50. let, okořeníte ji punkem, trochou psychobilly, přidáte stylově naladěné publikum, jednu pořádnou kapelu s přísadou správných hostů a to celé naservírujete ve stylový country stodole na Hlubočepským zámečku v Praze.
A když k tomu přidáte, že celá ta akce není jen obyčejný koncert jedné kapely, ale oslava desátých narozenin jedné kapely, dostanete velmi atmosférický večírek ve stylu 50.let.
Tak nějak bych mohl stručně popsat koncert k desátému výročí kapely Slapdash rockabilly, který i přes mírné komplikace zdál se býti více než vydařeným. Onou komplikací byla neúčast německých Pinstripes, na jejichž obhajobu je třeba říct, že blbé zprávy si nevybírají den, kdy si Vás najdou a snad se jich dočkáme brzy na jiné akci. Na druhou stranu pořadatelé tuto okolnost promítli do vstupného, které bylo ve finále poloviční a vytvořilo tak cenu více než příznivou pro návštěvu večírku.
Celá akce připomínala menší Rumble. Sice jedna ústřední kapela, ale zazpívali si i pozvaní hosté – většinou zpěváci z jiných kapel, a jedno dechové trio. Zásah z nebe nebo spíše z pekla předvedl Radim Kosmák, který zazpíval nefalšovaný rock and roll a společný kytarový výstup Petra Hrabáka z Mordor´s gang na jednom pódiu společně s Petrem Židlickým byl hodně elektrizujícím zážitkem. Dechové trio z kapely Queens of Everything na závěru samotného koncertu udělalo z tradiční pecky „Rawhide“ více než jen drsnou skladbu. Samozřejmě nechyběla možnost koupit si u stánku trička nebo CD, případně si nechat udělat rockabilly háro od správně vystylovaných pinup girls. Cena piva byla tak akorát a k tomu byla možnost dát si steak nebo klobásku s bohatou přílohou.
Zvuk byl výborný, kapela byla dobře slyšet i ven, jelikož z vedlejší restaurace, kde probíhal folklorní večer s cimbálovkou, přicházeli imigranti poznat krásu jižanského rockabilly. Pro mě osobně se jednalo o jeden z nejlepších koncertů Slapdash, jaký jsem měl možnost shlédnout. Kluci i jejich kamarádi z ostatních kapel hráli a zpívali jako o život, ale s úsměvem. Atmosféra byla celkově velmi přátelská, jako byste byli na mejdanu jen mezi svými nejlepšími kamarády. Myslím, že nikdo včetně kapely nemusí litovat, že už deset let společně na pódiu jedou Slapdash tenhle čistej rock and roll a budeme věřit, že si jich na koncertech ještě užijeme dostatečně.
