Bill Haley se narodil 6. července 1925 v Highland Park, státu Michigan v USA jako William John Clifton Haley. V roce 1929 podstoupil Haley jako čtyřletý kluk operaci vnitřního ucha, která mu náhodně oddělila oční nerv, což mu způsobilo oslepnutí levého oka po zbytek života. V důsledku dopadu Velké hospodářské krize v oblasti Detroitu se jeho otec William Albert Haley musel přestěhovat s rodinou do Boothwynu poblíž Chesteru, ve státě Pensylvánie. Billovi bylo v té době sedm let. Jeho otec hrál na bendžo a mandolínu. Jeho matka Maude Green, původně z Ulverstonu ve Velké Británii, byla dokonalou klávesistkou. Když si Bill vyrobil svou první kytaru z kartonu, rodiče mu pořídili skutečnou.
Již ve 13 letech dostal Bill práci jako profesionální hráč a bavič na místních dražbách za poplatek jeden dolar za noc. V roce 1944 se stal členem populární skupiny známé pod názvem The Down Homers. První samostatnou desku „Candy Kisses“ natočil v roce 1945. Brzy se rozhodl stát se vedoucím zpěvákem. A od té doby byl. Zpíval ve skupině The Four Aces Of Western Swing. V roce 1949 se stal hudebním ředitelem rozhlasové stanice WPWA v Chesteru, státu Pensylvánie. V roce 1950 rozpustil skupinu a založil novou pod názvem The Saddlemen. Členy kapely vedle Haleyho byli Johnny Grande (piano, akordeon), Billy Williamson (kytara) a Al Thompson (kontrabas, později ho vystřídali Al Rex a Marshall Lytle). Hráli hudbu ve stylu country and western v místních klubech a v rozhlase v okolí Philadelphie. Jmenujme např. skladby „Rose Of My Heart“, „Teardrops From My Eyes“, „Juke Box Cannon Ball“ nebo „Yodel Your Blues Away“. Ve 40. letech byl Bill také považován za nejlepšího jódlujícího kovboje. V roce 1951 natočili svůj první singl na Keystone Records, kterou vedl Ed Wilson. The Saddlemen vydali 14. června 1951 cover verzi skladby „Rocket 88“ u značky Holiday Records. Tak začal Bill Haley svou kariéru rock’n’rollu. Další skladby s rockabilly nádechem byly „Rock The Joint“, „Sundown Boogie“ nebo „Rockin‘ Chair On The Moon“.
Během víkendu před americkým svátkem Dnem práce v roce 1952 se The Saddlemen přejmenovali na Bill Haley’s Comets (údajně byl název navržen podle Halleyovy komety programovým ředitelem rozhlasové stanice WPWA Bobem Johnsonem, kde měl Bill svůj živý hodinový hudební program). Členy skupiny byli Haley, Grande, Williamson a Lytle. Brzy přibrali bubeníka Charlie Higlera, kterého krátce na to vystřídal Dick „Boccelli“ Richards. V roce 1953 vydala kapela nahrávku „Crazy Man, Crazy“ (vyšla na Essex Records), jejímž spoluautorem byl právě Haley a jeho kontrabasista Marshall Lytle. Nahrávka se stala první rock and rollovou písní, která se dostala do amerických žebříčků. Byla na 15. místě v Billboardu a na 11. místě v žebříčku Cash Box. Krátce na to byl název skupiny poupraven na Bill Haley & His Comets a přešli ke značce Decca Records.
V roce 1954 Bill napsal skladbu „Rock Around The Clock“. Skladba byla zpočátku docela úspěšná, dostala se na 23. místo žebříčku Billboard pop singlů, kde se pár týdnů udržela. Nicméně o měsíc později se opět vyšplhala až na samý vrchol hitparády. Krátce na to měl Bill Haley & His Comets další celosvětový hit. Nahrávky „Shake, Rattle And Roll“ se prodalo přes milion výlisků a stala se vůbec první rock and rollovou písničkou, která se v prosinci 1954 dostala do britské hitparády singlů. Píseň získala zlatou desku.
V březnu 1955 měla skupina čtyři písně v Top 50 magazínu Cash Box: „Dim, Dim The Lights“. „Birth Of The Boogie“, „Mambo Rock“ a „Shake, Rattle And Roll“. V březnu stejného roku se objevil v kinech film Džungle před tabulí (Blackboard Jungle) s hercem Glennem Fordem, kde ústřední melodií byla skladba „Rock Around The Clock“. Ta se dostala v žebříčku Billboard na vrchol hitparády a vydržela tam osm týdnů. Haley brzy získal díky médiím a mládeži přezdívku „Otec rock and rollu“. Teenageři tak přijali nový styl hudby a éra rockové hudby téměř okamžitě ukončila nadvládu jazzové i swingové hudby a popových standardů. Nahrávka „Rock Around The Clock“ byla vůbec první deskou, které se prodalo přes milion výlisků jak ve Velké Británii, tak i v Německu. Ovšem ještě v roce 1955 opustili skupinu Lytle, Richards a nedávno příchozí člen Joey Ambrose kvůli finančním sporům. Založili skupinu pod názvem The Jodimars. Haley přijal nové členy kapely, kterými byli Rudy Pompilli na saxofon, znovu se přidal Al Rex na kontrabas a Ralph Jones na bicí. Kromě toho byl přijat kytarista Franny Beecher, který skupinu doprovázel předtím pouze ve studiu.
Bill měl se svou skupinou The Comets další úspěchy v následující druhé polovině 50. let. Úspěšnými se staly písničky např. „See You Later, Alligator“, „Razzle Dazzle“ nebo „Burn That Candle“. Vystoupili v několika televizních pořadech, např. The Ed Sullivan Show, Milton Berle Show nebo American Bandstand.
V roce 1956 vystoupil Bill ve svém prvním hudebním filmu Rock Around The Clock a v témže roce ve filmu Don’t Knock The Rock. Dalšími hity té doby byly „Rock-A-Beatin‘ Boogie“, „R-O-C-K“ nebo instrumentální skladba „Rudy‘s Rock“. V roce 1958 se do žebříčku Billboard dostaly nahrávky „Skinny Minnie“ (22. místo) a „Lean Jean“ (67. místo). Billovi bylo již třicet let a byl následně ve Spojených státech zastíněn mladším a svůdnějším zpěvákem Elvisem Presleym. Ovšem i v 60. letech se Haley těšil velké oblibě v Evropě, Austrálii a v latinské Americe. V roce 1960 je skladba „Skokiaan“ posledním žebříčkovým hitem (70. místo).
Decca ukončila s Haleym smlouvu a ten podepsal novou u značky Warner Bros. Dvě alba a několik singlů jsou bohužel bez úspěchu. Proto odjel Haley se skupinou na turné do Mexika, kde až do roku 1966 nahrával desky pro firmu Orfeon. Zde se stal opět velkou hvězdou. V roce 1973 se objevil ve filmu s názvem Let The Good Times Roll.
Jeho poslední vystoupení se uskutečnilo v jižní Africe v květnu a v červnu roku 1980. Bohužel před tímto vystoupením mu byl diagnostikován nádor na mozku a plánované turné na podzim roku 1980 v Německu bylo zrušeno. Navzdory svému špatnému zdravotnímu stavu začal sepisovat poznámky pro svoji případnou autobiografii (některé zdroje uvádějí pro životopisný film) a měl v plánu natočit nové album v Memphisu, Tennessee. Nádor na mozku začal ovlivňovat jeho chování, a proto se vydal do svého domova v Harlingenu, kde naneštěstí 9. února 1981 brzy ráno zemřel na selhání srdce. Bylo mu pouhých 55 let.
Bill Haley byl posmrtně uveden do Rock And Roll Hall Of Fame v roce 1987. Má svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. Byl americkým muzikantem rock and rollu, country a rockabilly. Podařilo se mu prodat přes pětadvacet miliónů desek na celém světě.
Se svou skupinou The Comets prodal přes milion svých hitů, jakými např. byly „Rock Around The Clock“, „See You Later, Alligator“, „Shake, Rattle & Roll“ nebo „Razzle Dazzle“. The Comets byli jako skupina samostatně uvedeni do Rock And Roll Hall Of Fame v roce 2012 poté, co se změnila pravidla pro uvedení do síně slávy doprovodných skupin.
Video
Vybrané singly
Rocket 88/Tearstains On My Heart (1951, Holiday)
Jukebox Cannonball/Sundown Boogie (1952, Holiday)
Rock The Joint/Icy Heart (1952, Essex)
Dance With A Dolly/Rocking Chair On The Moon (1952, Essex)
Crazy Man, Crazy/Whatcha Gonna Do? (1953, Essex)
Litve It Up/Farewell-So Long-Goodbye (1953, Essex)
I’ll Be True/Ten Little Indians (1954, Essex)
Chattanooga Choo Choo/Straight Jacket (1954, Essex)
Thirteen Women/(We’re Gonna) Rock Around The Clock (1954, Decca)
Shake, Rattle And Roll/ABC Boogie (1954, Decca)
Dim, Dim The Lights/Happy Baby (1954, Decca)
Mambo Rock/Birth Of The Boogie (1955, Decca)
Razzle-Dazzle/Two Hound Dogs (1955, Decca)
Burn That Candle/Rock-A-Beatin‘ Boogie (1955, Decca)
See You Later Alligator/The Paper Boy (1956, Decca)
The Saint’s Rock’s Rock’n’Roll/R-O-C-K (1956, Decca)
Hot Dog Buddy Buddy/Rockin‘ Through The Rye (1956, Decca)
Rip It Up/Teenager’s Mother (1956, Decca)
Rudy’s Rock/Blue Comet Blues (1956, Decca)
Don’t Knock The Rock/Choo Choo Ch’Boogie (1956, Decca)
The Dipsy Doodle/Miss You (1957, Decca)
Skinny Minnie/Sway With Me (1958, Decca)
Corrine, Corrina/B.B. Betty (1958, Decca)
I Got A Woman/Charmaine (1959, Decca)
Skokiaan/Puerto Rican Peddler (1960, Decca)
Rock Around The Clock/Shake, Rattle & Roll (1960. Warner Bros)
Honky Tonk/Flip, Flop And Fly (1961, Warner Bros)
Dance Around The Clock/What Can I Say (1963, Newtown)
Green Door/Yeah, She’s Evil! (1964, Decca)
Burn That Candle/Stop, Look And Listen (1965, APT)
Tongue-Tied Tony/Haley-A-Go-Go (1965, APT)
Hail Hail Rock And Roll/Let The Good Times Roll Again (1979, Sonet)
God Bless Rock And Roll/So Right Tonight (1980, Sonet)
Vybraná alba
Live It Up! (1955, London)
Rock’n’Roll Stage Show (1956, Decca)
Rockin‘ The Oldies (1957, Decca)
Rock The Joint! (1957, Lodnon)
Don’t Knock The Rock (1957, Festival)
Rockin‘ Around The World (1958, Decca)
Bill Haley’s Chicks (1959, Decca)
Strictly Instrumental (1959, Decca)
Bill Haley and His Comets (1960, Warner Bros)
Haley’s Juke Box (1960, Warner Bros)
Twist en Mexico (1962, Dimsa)
Madison (1963, Orfeon)
Bill Haley A Go-Go (1966, Dimsa)
The King Of Rock Bill Haley Plays (1968, Ember)
The Golden King Of Rock (1971. Hallmark)
