Johnny Burnette se narodiljako John Joseph Burnette 25. března 1934 v Memphisu, státu Tennessee. Johnnyho rodiče byli Willie May a Dorsey Burnett Sr. Johnny vyrůstal se svými rodiči a starším bratrem Dorseym Jr. na sídlišti v obecním bytě v oblasti Lauderdale Courts v Memphisu. Ta byla v letech 1948 až 1954 i domovem Gladys a Vernona Presleyových s jejich synem Elvisem.
Dřívější tiskové zprávy mylně uváděly, že Johnny navštěvoval v dětství stejnou střední školu HumesHighSchool společně s Elvisem. Johnny nejprve navštěvoval farní školu Nejsvětější svátosti (Blessed Sacrament Parochial School) a po absolvování osmé třídy přešel na katolickou střední školu v Memphisu (Catholic High School). Na této škole se ukázalo Burnettovo nadání pro sport. Stal se členem školního baseballového týmu a jako předsunutý obránce v americkém fotbale. Při jednom známém incidentu s Redem Westem (budoucí herec, zpěvák a člen ochranky Elvise) byl při zápase knockoutován. Johnny i bratr Dorsey byli také vášnivými amatérskými boxery a stali se mistry Zlaté rukavice. Po škole se Johnny pokusil stát profesionálním boxerem, ale po jednom souboji, kdy měl rozbitý nos a přišel o 150 dolarů, se rozhodl s boxováním skončit. Našel si práci na nákladním říčním člunu na řece Mississippi, kde pracoval i Dorsey. Bratři v lodním průmyslu pracovali každý zvlášť, ale měli dovoleno si vzít své kytary na palubu, kde ve volném čase mohli psát písně. Po práci chodili do místních barů v Memphisu, kde hráli převážně své skladby. Setkali se také s bývalým mistrem Zlaté rukavice v boxování Paulem Burlisonem.
V roce 1952 oba bratři s Paulem Burlisonem založili kapelu nazvanou The Rhythm Rangers. Johnny zpíval hlavní vokál a hrál na akustickou kytaru, Dorsey hrál na kontrabas a Paul na sólovou kytaru. Když je odmítl Sam Philips ze Sun Records, nahráli první píseň „Go Mule Go“ pro Von Records. Z finančních důvodů se trio v roce 1956 přestěhovalo do New Yorku, kde se jim podařilo dostat na konkurz v Ted Mack Original Amateur Hour. Tři vítězství po sobě jim vyneslo místo ve finále a nahrávací smlouvu s Coral Records. Oficiálně se přejmenovali na The Rock And Roll Trio. Získali zároveň i manažera a kapelníka Henryho Jerome. Přidal se k nim i bubeník Tony Austin, bratranec Carl Perkinse. Kapela vystoupila na American Bandstand Dicka Clarka, show Steva Allena a Kraft Music Hall Perryho Coma společně s letním turné Gene Vincenta a Carl Perkinse.
Trio se objevilo 9. září 1956 jako finalisté v Ted Mack Original Amateur Hout v Madison Square Garden. Shodou okolností měl v tu dobu Elvis své první veřejné vystoupení na Show Eda Sullivana. Přes všechny tyto aktivity vydalo trio v této době tři singly, které se bohužel neumístily v národním žebříčku. Trio bylo nuceno jít vydělávat na ulici (k pokrytí svých životních potřeb). Tento vyčerpávající režim vedl k hádkám mezi Dorseym a manažerem Jeromem, který uváděl na nahrávky a živá vystoupení název skupiny jako JohnnyBurnette&The Rock &Roll Trio. Na podzim roku 1956 v důsledku roztržky Dorsey následně kapelu opustil. Bylo to týden před vystoupením ve filmu Alana Freeda s názvem Rock, Rock, Rock. Skupina rychle přijala náhradního kontrabasistu Johnnyho Blacka. Byl to bratr Billa Blacka (kontrabasista z Elvisovy kapely). Navzdory účinkování v tomto filmu, vydání dalších tří singlů a jednoho LP, se skupině nepodařilo dosáhnout úspěchu v žebříčcích. The Rock &Roll Trio se oficiálně rozpadlo na podzim roku 1957.
Johnny se rozhodl zkusit štěstí v Kalifornii. Spolu s Joe Campbellem odjeli až na západní pobřeží USA. Zde se připojili k Dorseymu a své předchozí neshody zapomněli. Bratři se pokusili vzkřísit kapelu. Johnny a Dorsey pokračovali s psaním textů. Jejich průbojnostjimpřinesla první úspěch v hudebním průmyslu. Po příjezdu do Los Angeles jim JoeCampbell pomohl dostat jejich písně k Ricky Nelsonovi. Seděli na schodech před jeho domem, dokud si je nepozval. Ricky byl jejich prací ohromen a nahrál několik jejich skladeb, např.: „It’s Late“, „Waitin‘ In School“, „Believe What You Say“ nebo „Just A Little Too Much“. Roy Brown nahrál jejich skladbu „Hip Shakin‘ Baby“. To jim přineslo kontrakt s Imperial Records jako duo The Burnette Brothers. Na basovou kytaru jim hrál Doyle Holly, který později hrál ve skupině Buck Owend & The Buckaroos.
The Burnette Brothers vydali 5. května 1958 jeden singl na Imperialu „Warm Love“/“My Honey“ (Imperial X5509). Do žebříčku se vůbec nedostal. Po tomto neúspěchu spolupracovali spolu dále jen jako skladatelé. V roce 1961 vydali jako The Texansdva instrumentální singly. Jeden na značce Infinity „Green Grass OfTexas“/“Bloody River“ (Infinity INX-001) a druhý na značce Gothic „Rockin‘ Johnny Home“/“Ole Reb“ (Gothic GOX-001). V červnu 1962 vydali další instrumentální singl na Liberty jako TheShamrocks pod názvem „Lonely Island“/“Green Hills“ (Liberty 55460).
Na podzim roku 1958 získal Johnny nahrávací smlouvu již jako sólový umělec u značky Freedom Records, což byla odnož větší firmy Liberty Records. Na Freedom vydal tři singly: „Kiss Me“/“I’m Restless“ (44001, vydaný 11. září 1958), „Gumbo“/“Me And TheBear“ (44011, vydaný 6. března 1959) a „Sweet Baby Doll“/“I’ll Never Love Again“ (44017, vydaný 24. června 1959). Všechny kromě skladby „Sweet Baby Doll“ napsal Johnny sám. Bohužel se žádný nedostal na žebříčky. Krátce na to firma Freedom skončila a Johnny již přešel k Liberty pod vedením producenta Snuffa Garretta.
Vzhledem k tomu, že Liberty měla větší propagační nástroje než Freedom, Johnnyho singly měly větší šanci na úspěch. První singl u Liberty vydal 10. listopadu 1959 jako „Settin‘ TheWoods On Fire“/“Kentucky Waltz“ (F-55222). Druhým byl „Patcik Henry“/“Don’t Do It“ (F-55243), který byl vydán 4. března 1960. Oba singly měly místní úspěch, ovšem národními hity se nestaly. Třetí singl „Dreamin‘“/“Cincinnati Fireball“ (F-55285, vydán 4. května 1960) ho proslavil a stal se známým pro miliony posluchačů. Singl se dostal na 11. místo žebříčku Billboard Hot 100 a na 5. místo v Británii. Skladba „Dreamin‘“ měla orchestrální podklad na rozdíl od předchozích skladeb. Čtvrtý singl „You’reSixteen“/“I Beg Your Pardon“ (F-55285, vydán 5. října 1960) měl ještě větší úspěch. Dostal se na 8. místo žebříčku Billboard a na 3. místo v Británii a vynesl tak Johnnymu zlatou desku. Po úspěchu běžel Johnny do studia a pod vedením producenta Snuffa Garretta nahrál singl „(I Go) Down To The River“/“Little Boy Sad“ (F-55298), který vyšel 3. ledna 1961. Krátce na to byl Johnny hospitalizován s prasklým slepým střevem na několik týdnů. Nemohl proto vystoupit a podpořit svoji novou nahrávku, tak se singl dostal na 17. místo Billboardu a na 12. místo v Británii. Deptaný delší nečinností se Johnny předčasně vrátil z nemocnice k nahrávání do studia, čímž se brzy zhroutil. Pátý singl „Big BigWorld“/“Ballad Of The One Eyed Jacks“ (F-55318, vydaný 30. března 1961) se dostal jen na 58. příčku Billboardu Hot 100.
Po zotavení v nemocnici se Johnny vydal na turné po severu USA, následně měl úspěšné turné v Austrálii společně se zpěvačkou Connie Francis. Další úspěšný singl byl „God, Country And My Baby“/“Honestrly I Do“ (55379, vydaný 27. září 1961). Dostal se na 18. příčku Hot 100 a byl zároveň posledním velkým hitem v Americe. V roce 1962 se vydal na turné do Velké Británie společně s Gary U.S.Bonds a Gene McDanielsem.
Na konci roku 1962 přešel Johnny ke značce ChancellorRecords kde vydal tři singly, ale ani jeden se nestal hitem. Proto přešel k Dorseymu ke značce Reprise Records, kde vydal pouze jeden singl „HeySue“/“ItDon’tTake Much“ (20153). Poté v létě 1963 přešel na rok keCapitolRecords, kde vydal např. skladby „WishItWereSaturday Night“, „AllWeek Long“, „ItIsn’tThere“, „TheOpposite“ nebo „SweetSuzie“. Když mu smlouva s Capitol vypršela, rozhodl se, že založí vlastní značku Sahara. Když byl informován, že takový název firmy již existuje, přejmenoval ji na Magic Lamp. Vydal singl „Bigger Man“/“LessThean A Heartbeat“ (515).
Bohužel 14. srpna 1964 měl Johnnyho neosvětlený rybářský člun srážku s motorovou jachtou na jezeře Clear Lake v Kalifornii. Náraz byl tak silný, že Johnnyho vyhodil z lodi a utopil se. Dorsey Burnette s Paulem Burlisonem se zúčastnili Johnnyho pohřbu a zůstali přáteli až do Dorseyho smrti. Johnny byl pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Glendale v Kalifornii. Bylo mu pouhých 30 let. Byl americkým hudebníkem, zpěvákem, kytaristou a textařem převážně stylu rockabilly. Jeho syn Rocky Burnette se stal zpěvákem rockabilly v 80. letech. Johnny byl uveden do Rockabilly Hall Of Fame. Dodnes patří mezi velké vzory tohoto hudebního stylu.
Video
Vybrané singly
Tear It Up/You’re Undecided (1956, CoralRecords) – jako Johnny Burnette And The Rock’n’Roll Trio
Oh Baby Babe/Midnight Train (1956, Coral) – jako The Johnny Burnette Trio
The Train Kept A-Rollin‘/Honey Hush (1956, Coral)– jako The Johnny Burnette Trio
Lonesome Train/I Just FoundOut (1957, Coral) – jako The Johnny Burnette Trio
Eager Beaver Baby/Touch Me (1957, Coral)
Butterfingers/Drinking Wine, Spo-Dee-O-Dee, Drinking Wine (1957, Coral)
Rock Billy Boogie/If You Want It Enough (1957, Coral)
Kiss Me/I’m Restless (1958, Freedom)
Me And The Bear/Gumbo (1959, Freedom)
I’ll Never Love Again/Sweet Baby Doll (1959, Freedom)
Settin‘ The Woods On Fire/Kentucky Waltz (1959, Liberty)
Patrick Henry/Don’t Do It (1960, Liberty)
Dreamin‘/Cicinnati Fireball (1960, Liberty)
You’re Sixteen/I Beg Your Pardon (1960, Liberty)
Little Boy Sad/(I Go) Down To The River (1961, Liberty)
Big Big World/Ballad Of The One Eyed Jacks (1961, Liberty)
Girls/I’veGot A Lot Of Things To Do (1961, Liberty)
Fools LikeMe/Honestly I Do (1961, Liberty)
God, Country And My Baby/Honestly I Do (1961, Liberty)
Clown Shoes/The Way I Am (1961, Liberty)
I Wanna Thank Your Folks/The Giant (1962, Chancellor)
Vybraná alba
Rock’n’Roll Trio (1957, CoralRecords)
Dreamin‘ (1960, LibertyRecords)
Johnny Burnette (1961, LibertyRecords)
Sings (1961, Liberty)
Roses Are Red (1962, Liberty)