Johnny Horton se narodil 30. dubna 1925 jako John LaGale Horton v Los Angeles ve státě Kalifornie. Byl nejmladším z pěti sourozenců. Jeho rodiče byli otec John Loly Horton (1889–1959) a matka Ella Claudia Robinson (1892–1966). Vyrůstali v Cherokee County ve východním Texasu. Jeho rodina často cestovala do Kalifornie za prací jako sběrači ovoce. Jeho matka ho učila hrát na kytaru, když mu bylo 11 let.
Johnny v roce 1944 po dokončení studia na střední škole v Gallatinu, státu Texas začal navštěvovat vysokou školu Lon Morris Junior College v Jacksonville se stipendiem z basketballu. Později navštěvoval univerzitu v Seattlu, kde začal studovat geologii. Krátce na to Baylor University ve Waco ve státě Texas. Ani jednu z těchto univerzit nedostudoval. Johnny se brzy vrátil do Kalifornie, kde dostal práci vyřizování pošty pro Selznick International Pictures. Jeho budoucí manželka, Dona Cooková, pracovala v té době ve studiu jako sekretářka. V roce 1949 se Johnny přestěhoval na Aljašku, kde začal pracovat jako rybář u rybářské společnosti. Během tohoto období začal psát písně. V roce 1950 se přestěhoval zpět do východního Texaxu, kde se zúčastnil talentové soutěže v Hendersonu uváděnou Jimem Reevesem. Johnny soutěž vyhrál. Díky tomuto úspěchu se zúčastnil několika dalších talentových soutěží po celém Texasu. Na jedné z nich si ho všiml hudební producent Fabor Robinson. V roce 1951 se Fabor stal jeho manažerem a zajistil mu smlouvu u Cormac Records. Firma po natočení deseti singlů však brzy zanikla. Robinson následně založil vlastní značku Abbott Records. Začal natáčet skladby Hortona, ovšem bez jakéhokoli úspěchu. V té době se Johnny oženil s Donnou Cookovou.
Mezitím se začal Horton pravidelně objevovat na Louisiana Hayride ve Shreveportu, ve státě Louisiana. Zde se show natáčela a seznámil se na nich s Hankem Williamsem. Horton podepsal smlouvu s Mercury Records a začal nahrávat. Jeho první singl pro tuto značku byl „First Train Headin‘ South“/“(I Wished For An Angel) The Devil Sent Me You“. Singl získal dobrý ohlas. Jeho doprovodnou kapelou bylo The Rowley Trio. První turné začali v roce 1952 pod názvem The Singing Fisherman & The Rowley Trio. Nakonec si změnili název na Johnny Horton & The Roadrunners. Horton byl vedoucím zpěvákem, Jerry Rowley hrál na housle, jeho žena Evelyn na klavír a jeho sestra Vera (Dido) na kytary. Neustálá turné byla pro Hortonovo manželství složitá a Donna se přestěhovala do Los Angeles. Brzy na to se rozvedli.
Dne 26. září 1953 se Horton oženil s Billie Jean Jonesovou, vdovou po Hanku Williamsovi, který zemřel 1. ledna 1953. Johnny opustil skupinu, i když příležitostně dále vystupoval v Louisiana Hayride. Koncem roku 1954 mu vypršela smlouva s Mercury Records. Jeho nejprodávanější nahrávkou se stala „All For The Love Of A Girl“. Prodalo se jí až na 45 tisíc výlisků. Horton zůstal vždy vášnivým rybářem a dostal práci v obchodě s rybářským náčiním. Ovšem hned následující rok mu jeho nový manažer a basista Tillman Franks zařídil jednoletou smlouvu u Columbia Records. Odcestovali v propůjčeném autě do Nashvillu, aby natočili svoji první nahrávací frekvenci. Horton začal být ovlivněn Elvisem Presleym, proto začal užívat více stylu rockabilly.
Nahrávka „Honky-Tonk Man“ byla natočena 11. ledna 1956 ve studiu Bradley Film & Recording Studios v Nashvillu. Ve studiu na natáčení byli přítomni muzikanti Grady Martin, Harold Bradley a také Bill Black (v té době již Elvisův kontrabasista). Krátce na to vyšla nahrávka jako singl. Na B straně byla píseň „I’m Ready If You’re Willing“ ze stejného session. Singl se na jaře 1956 dostal do Top 10. Johnny se poté vydal na turné s kapelou ve složení Tilman Franks na kontrabas a Tommy Tomlinson na kytaru. Následně se Johnny přestěhoval do East Peoria, státu Illinois. Zde vyrůstali jeho čtyři děti, které měl s ženou Darcy Melba Dwyerovou, jeho novou ženou.
Johnny se vrátil do nahrávacího studia 23. května, ovšem A strana jeho dalšího singlu, byla jednou z písní nahraných v lednu. Šlo o singl „I’m A One Woman Man“/“I Don’t Like I Did“. Singl se dostal na 7. místo žebříčku. V té době vyšel i další singl „I’m Coming Home“/“I Got A Hole In My Pirogue“. Singl se umístil na 11. příčce. Další singl „The Woman I Need“ se dostal na 9. místo žebříčku. Na podzim 1958 se dostavil další úspěch v podobě Top 10 hitu „All Grown Up“, následovaný baladou „When It’s Springtime In Alaska (It’s Forty Below)“ začátkem roku 1959, která se dostala až na vrchol hitparád. V témže roce se do Top 10 dostala skladba „Johnny Reb“. Pozdějšími velkými úspěchy byla skladba „The Battle Of New Orleans“, která byla v roce 1960 oceněna Grammy za nejlepší country & western nahrávku. Ve stejném roce měl Horton další úspěchy se „Sink The Bismarck“ a „North To Alaska“. Druhá jmenovaná byla použita ve filmu Na sever Aljašky s Johem Waynem v hlavní roli.
V noci ze 4. na 5. listopadu 1960 Horton se svými dvěma členy kapely cestovali z Austinu do Shreveportu. Bohužel měli nehodu. Kvůli velké rychlosti vjeli do protisměru a srazili se s protijedoucím kamionem na mostě poblíž Milano, Milam County v Texasu. Horton zemřel při převozu do nemocnice a Tomlinson byl vážně zraněný a musela mu být amputována noha. Franks utrpěl zranění hlavy. Řidič kamionu James Davis měl pouze zlomený kotník a další drobná zranění. Pohřeb se konal ve Shreveportu 8. listopadu 1960. Na pohřbu mu byl např. i Johnny Cash, který se ujal jednoho smutečního proslovu a přečetl 20. kapitolu knihy Book of John. Johnny Horton je pohřben na Hillcrest Memorial Park and Mausoleum v Haughtonu, na severovýchodě Louisiany. Johnny Horton se stal členem Rockabilly Hall Of Fame (Síně slávy rockabilly) a Louisiana Music Hall Of Fame. Píseň „The Battle Of New Orleans“ byla oceněna cenou síní slávy Grammy a v roce 2001 byla zařazena na 333. místě Nahrávací průmyslovou asociací Spojených států jako píseň století.
Video
Vybrané singly
First Train Headin‘ South/(I Wished For An Angel But) The Devil Sent Me You (1952, Mercury)
The Rest Of Your Life/This Won’t Be The First Time (1952, Mercury)
I Won’t Forget/The Child’s Side Of Life (1952, Mercury)
Plaid And Calico/Shadows On The Old Bayou (1953, Abbott)
You, You, You/Red Lips And Warm Red Wine (1953, Mercury)
(All For) The Love Of A Girl/Broken Hearted Gypsy (1953, Mercury)
Tennessee Jive/The Mansion You Stole (1953. Mercury)
I Won’t Get Dreamy Eyed/S. S. Lure-Line (1953, Mercury)
There’ll Never Be Another Mary/No True Love (1954, Mercury)
Journey With No End/Ridin‘ The Sunshine Special (1955, Mercury)
Hey, Sweet, Sweet Thing/Big Wheels Rollin‘ (1955, Mercury)
Honky-Tonk Man/I’m Ready, If You’re Willing (1956, Columbia)
I’m A One-Woman Man/I Don’t Like I Did (1956, Columbia)
I’m Coming Home/I Got A Hole In My Pirogue (1956, Columbia)
The Woman I Need/She Knows Why (1957, Columbia)
I’ll Do It Every Time/Let’s Take The Long Way Home (1957, Columbia)
You’re My Baby/Lover’s Rock (1957, Columbia)
Honky Tonk Hardwood Floor/The Wild One (1958, Columbia)
All Grown Up/Counterfeit Love (1958, Columbia)
When It’s Springtime In Alaska (It’s Forty Below)/Whispering Pines (1958, Columbia)
The Battle Of New Orleans/All For The Love Of A Girl (1959, Columbia)
Plaid And Calico/Shadows On The Old Bayou (1959, Dot)
Johnny Reb/Sal’s Got A Sugar Lip (1959, Columbia)
I’m Ready, If You’re Willing/Take Me Like I Am (1959, Columbia)
They Shined Up Rudolph’s Nose/The Electrified Donkey (1959, Columbia)
Sink The Bismark/The Same Old Tale The Crow Told Me (1960, Columbia)
Johnny Freedom/Comanche (The Brave Horse) (1960, Columbia)
North To Alaska/The Mansion You Stole (1960, Columbia)
Sleepy-Eyed John/They’ll Never Take Her Love From Me (1961, Columbia)
Miss Marcy/Ole Slew-Foot (1961, Columbia)
