Když jsem šel na Hillbillies Party do kempu Buňkov u Přelouče, a viděl na programu kapelu Svatá voda, říkal jsem si, že to bude asi nějaký seskupení místních nadšenců nebo řádových sester. Ale byl jsem příjemně uveden v omyl.
Když jsem zjistil, že je to duo Holanďanů, kteří žijí v Česku již nějaký rok. Nikdy jsem neviděl rockabilly bez bicích, ale basista Dave a zpěvák a kytarista Chris do toho hezky 75 minut šlapali a hezky se při tom i bavili, takže to bylo příjemné překvapení dne. Po koncertě jsme si hezky poklábosili a tak jsem si řekl, že bych mohl pro chlapce něco udělat a rozhovor by je mohl dostat více do povědomí. Odpovídal zpěvák Chris.
Jak jste se dostali k hraní rockabilly a rock´n´rollu? Líbilo se vám to už od vašich školních let?
Začínali jsme hardrockem, hlavně písničkami AC/DC a Guns N Roses, kteří jsou rock´n´rollem inspirováni tak jako tak. Tak nějak přirozenou formou jsme pak vpluli do rock´n´rollových vod a stalo se z nás duo, poté, co jsme přišli o našeho bubeníka ve prospěch špičkový holandský cover kapely.
Hráli jste v nějakých jiných holandských kapelách před HolyWater nebo je továs první projekt?
Já jsem hrál ve spoustě kapel, tou první z nich byli The Rampage, což byl hardrock/metal a pak jsem hrál v kaple Roadcrew and Superspade, což byl obyčejný rock a pak jsem hrál v Bluegrass band.
Mohl bys nám něco říct o historii Holy Water – kdy jste se dali dohromady? Hrajete pouze covery nebo taky vlastní písničky?
Holy Water vznikli v roce 2008, poté co se Roadcrew rozpadli. Já jsem přešel z kytary na kontrabas a pak jsme si to s Davem opět vyměnili, když se konečně na ten nástroj naučil hrát i on. V počátcích jsme měli ještě bubeníka a doprovodného kytaristu, takže první album s názvem Holy Water and friends (2009) jsme nahráli ve čtyřech. Bylo tam šest originálních písniček a čtyři covery od Johny Cashe, Hanka Williamse, AC/DC a Led Zeppelin. Každý rok jsme koncertovali víc a víc a sjezdili většinou Holandsko, Rakousko a Česko. O něco později jsme naše turné rozšířili na Belgii, Francii, Německo, Slovensko, Anglii a dokonce i Rusko. Naše druhé album Hurricane spatřilo světlo světa v roce 2011 a obsahuje dvanáct vlastních písní. Na tohle album jsme fakt pyšní i po osmi letech.
Jak to, že žijete a pracujete v Česku? A čím se živíte? Hodláte tady zůstat déle nebo to berete jen jako dobrodružství a za chvilku zvednete kotvy a pojedete zase někam jinam?
Jak jsme tak často hráli v Česku, všimli jsme si, jaký tady máte hezký holky a dobrý pivo. Také hudební scéna je tu mnohem lepší a živější než v Holandsku. Tam je to většinou jen elektronická hudba a samý DJ´s. Takže určitě u vás plánujeme zůstat.
Hrajete jako duo bez bubeníka, což není moc obvyklé. Hodláte najít vhodného bubeníka nebo vám vyhovuje? Jak to teď funguje – jste flexibilnější? Je absence bicích patrná?
Začali jsme hrát se skvělým bubeníkem, který se jmenoval Vasil Voutev a byl z Bulharska a který také hrál na naší první desce. Pak se přestěhoval k naší lítosti zpátky do Sofie a zkoušeli jsme několik náhradních bubeníků. Ale nic nefungovalo tak dobře, jako s ním. Do té doby jsme si tak nějak zvykli nemít bubeníka a hrát jako duo, a také se nám začala líbit ta svoboda, která nám bez problémů usnadňovala hrát skoro na každém rohu, v každý hospodě a nacpat se do auta bez obav, kam dáme bicí. Kromě toho, bubeníky taky milují všechny holky, takže takhle máme víc šancí my.
Hrajete klasický covery od Cashe, Presleye, Holyho.To jen tak si vyberete písničku, která sevám líbí, a předěláte ji podle svého? Nebo raději skládáte svůj vlastní materiál?
Hrajeme covery, které se nám líbí a které ostatní lidi budou určitě znát, jinak by nemělo žádný význam je hrát, že jo? Pokud je lidi neznají, tak můžete rovnou raději psát a hrát vlastní písničky. Covery pomáhají zaujmout lidi a dostat je na parket. Jak jsem už řekl, na našem prvním albu máme 6 vlastních písniček, včetně našich oblíbených jako jsou White Chocolate, Girls and Holy Water a na druhém albu jsou to písničky Daddy´s Little Girl, Readhead Hurricane, Shewants to Wait a Teacher´sPet, který stále hrajeme i naživo.
Na koncertě jste neměli ani play list a vypadalo to, že se na podiu hodně bavíte. Je pro vás radost hrát rock´n´roll stále to hlavní, bez ohledu na to, kolik za koncert dostanete a pro kolik lidí hrajete?
Samozřejmě, že hrajeme hlavně pro zábavu. Rock´n´roll je hodně energická hudba, je to prima ho hrát a také dostat lidi k tancování a vykouzlit jim na tváři úsměv. Takže pro nás je důležité mít stálý kontakt s publikem, což celé tu náladu násobí. Reagujeme na to, co se lidem libí a podle toho se rozhodneme, co bude další písnička. Takže obecně, malé kluby nebo bary jsou daleko lepší než velké festivaly, ale vše záleží na publiku. Pokud je mezi námi spojení, je to moc fajn.
Svatá voda v češtině nezní moc rockabilly. Myslel jsem, že jste nějací okresní amatéři, když jsem vás viděl na plakátech. Nemyslíte, že by vám anglické jméno dodalo na lepší image? Možná by vám to přineslo také více koncertů a byli byste známější?
V roce 2012, když se Holy Water tak nějak rozpadli, jsme se přestěhovali do Česka a začali si říkat Svatá voda, což je překlad. Nepoužíváme název Holy Water, protože to bylo označení pro nás čtyři a pak pro tři, kde navíc byl jiný zpěvák a hrál na harmoniku, takže to de facto byla jiná kapela. Myslím, že to mohlo být lépe přeložené. Ale když se podívám na názvy kapel jako Pink Floyd nebo Deep Purple a na jejich překlady, které mi nedávají žádný smysl, tak si myslím, že až nás lidi uvidí, tak si tak a jako tak zapamatují náš český název a hudbu.
Nikdy jsme o vás předtím neslyšeli. Neberete tenhle projekt nijak vážně, nebo se vám nepodařilo prorazit na českou rockabilly scénu? Jak často po Čechách hrajete? Jsou to jednotlivé klubové koncerty nebo hlavně festivaly?
Moc rádi bychom hráli více a častěji, ale hlavně z pracovních důvodů to moc nejde. Taky bychom nejdříve chtěli nahrát nějaké nové písničky, než začneme shánět další koncerty. Ale obecně, hrajeme kdekoliv to jde, kamkoliv nás pozvou. Minutý týden jsme hráli na dvou festivalech, tuhle sobotu na dalším a pak ještě máme příští měsíc. Také nás několikrát požádali, abychom hráli na Slovensku, má-me tam loajální skupinu fandů, kteří se tam objeví na všech koncertech, které tam odehrajeme. Kromě klubů a barů hrajeme kupodivu taky hodně na svatbách.
Slyšeli jste o festivalu Rockabilly CZ Rumble? Máte nějaký pevný honorář, nebo to záleží na velikosti koncertu a obecenstva?
Moc rádi bychom hráli na Rumblu, vlastně jen nedočkavě čekáme, až nás pozvou. Obvykle začínáme na nějaké stanovené výši honoráře, který nám obvykle pokryje náklady na benzín, jídlo, struny a pivo. Pokud si pořadatel myslí, že je to moc, tak jsme ochotni vzít o něco míň a k tomu pivo zdarma. ?
Děkujeme za rozhovor.
Pro RockabillyCZ
Vítek Formánek a Eva Csölleová
